Vítejte na našich stránkách!!

Labrador

Iris z Ročkova FCI Chovatelská stanice Dog Miracle FCI Chovatelská stanice Dog Miracle
Labradorka Iris Z ROČKOVA Dělítko
Naše fotostudio - DPfoto

 
Dělítko
Návštěvníci stránek
TOPlist
 
Dělítko Tvorba www stránek pro chovatele - Šárka Nováková Moonbarks
 
FCI Chovatelská stanice Dog Miracle

Progresivní atrofie sítnice - prcd-PRA

dědičnost : autozomálně recesivní
výskyt: 3% postižených, 21% přenašečů
genetický test: americká laboratoř OptiGen optigen

Plemeno Labrador Retriever je bohužel jedním z plemen, které je predisponované k onemocněním očí. Mezi nejčastější patří:

Progresivní Retinální Atrofie PRA

Katarakta CAT

Retinální Dysplasie RD

Progresivní atrofie sítnice se vyskytuje u mnoha plemen, a to v různých formách. U Labradorských retrieverů je to prcd-PRA, tedy progressive rod cone degeneration, česky progresivní degenerace tyčinek a čípků. Toto dědičné onemocnění je charakteristické postupným odumíráním světločivých buněk sítnice, tedy tyčinek (rod) a čípků (cone). Nejprve odumírají tyčinky, což jsou receptorové buňky využívané především pro vidění za šera a v noci. Jejich poškození tedy způsobuje šeroslepost. Čípky jsou odpovědné za barevné a denní vidění a jejich odumírání způsobuje slepotu. U Labradorských retrívrů dochází k rozvoji šerosleposti v důsledku PRA mezi čtvrtým až šestým rokem věku, mezi šestým až osmým rokem se rozvíjí slepota.


Onemocnění PRA lze odhalit jednak pravidelným oftalmologickým vyšetřením, jednak pomocí genetického testu. Jaký je v tom rozdíl? Velmi zásadní! Pravidelné kontroly očí sice pomohou odhalit postižená zvířata, ale vzhledem k poměrně pozdnímu nástupu příznaků může takový pes do té doby zplodit poměrně početné potomstvo. Kromě toho oční vyšetření odhalí pouze zvířata se zjevým onemocněním, v žádném případě není možné takto najít přenašeče. Výsledek oflatmologického vyšetření se zapisuje vědšinou takto: PRA/CAT neg.(03.06.2010) a informuje nás o tom, že k tomuto datu nevykazoval pes příznakytěchto onemocnění (CAT je zkratka pro kataru. Neznaméná to ale, že se onemocnění nemůže objevit ve vyším věku, proto je nutné uvádět vždy datum vyšetření. Pokud je starší než rok, nemá již skoro žádnou vypovídací hodnotu. Samozřejmě nelze ani žádné zvíře vydávat za PRA/CAT negativní po rodičích, to je možné pouze u genetických testů.


PRA se dědí recesivně,vysvětlím , co se tím míní co nejnázorněji: Každý pes nese dvě kompletní genetické sady, každou od jednoho z rodičů. jinak řečeno, každé štěně má dva úplné návody "jak udělat psa". Pokud je některá "kapitola" z tohoto návodu poškozena použije se druhý rezervní návod, kde je vše v pořádku. Problém nastane pouze pokud štěně má tu smůlu a od rodičú zdědí dva poškozené návody. Takové štěně pak nese pouze vlohu pro defektní gen a ten se pak nutně projeví. V případě PRA to znamená oslepnutí, štěně je postižené. Pouze jedinec nesoucí dva defektní geny bude tedy vykazovt příznaky PRA. Přenašeč má ve své genetické výbavě pouze jeden defektní gen, navenek bude naprosto zdravý, ale polovina jeho potomků od něj dostane do vínku právě ten poškozený návod, který se nikam neztratí, jen je schovaný a nepoužívá se. Takto skrytě se múže předávat několik generací dokud se zase dílem náhody nesejdou dva přenašeči, pes a fena...


Výskyt přenašečů v populaci labradorů je 24%, z toho 3% postižených. Naštěstí pro naše pejsky již existuje genetický test, který dokáže tyto skryté přenašeče odhalit a tím zastavit tu věčnou ruskou ruletu. Jediným držitelem patentu pro USA i Evropu je americká laboratoř OptiGen. Test odhalí přímo přítomnost mutovaného genu, ne pouze genetických markerů, jak tomu bylo zpočátku. Testy jiných laboratoří, které nemají ověření spolehlivosti metody, vědčina evropských chovatelů neuznává.


Výsledek testu může vypadat takto:

prcd-PRA Normál/Clear

( čistý, dříve se používalo označení Optigen A) : Pes není přenašečem vlohy pro prcd-PRA, tedy nikdy neonemocní a nikdy nedá postižené potomstvo. Neznamená to ale, že i jeho rodiče jsou automaticky clear, mohou být i přenašeči.

prcd-PRA carrier

( přenašeč, dříve se používalo označení Optigen B) : Pes nese jeden mutovaný gen, způsobující prcd-PRA. Sám nikdy neonemocní, ale spolu s jiným přenašečem dá postižené potomstvo. Mezi jeho potomky se mohou objevit čistí, přenašeči i postižení. Jeden z jeho roričů musí být též přenašeč.

prcd-PRA affected

( postižený, dříve se používalo označení Optigen C ) : Pes nese pouze mutovanou formu genu, způsobující prcd-PRA. Lze očekávat, že v příslušném věku dojde k rozvoji slepoty. Všichni jeho potomci a OBA rodiče jsou přinejmenším přenašeči prcd-PRA!

Výsledky možných spojení:

OptiGen A x OptiGen A: všichni potomci budou automaticky po rodičích OptiGen A
OptiGen B x OptiGen A: polovina potomků bude OptiGen A, polovina OptiGen B
OptiGen B x OptiGen B: 25% potomků bude OptiGen A, 50% OptiGen B a 25% OptiGen C
OptiGen C x OptiGen A: všichni potomci budou OptiGen B – přenašeči
OptiGen C x OptiGen B: polovina potomků bude postižených, polovina přenašečů
OptiGen C x OptiGen C: všichni potomci budou postižení

Test se dělá z krve a jeho výsledek je konečný, protože geny se během života nemnění. Jsou-li oba rodiče testováni s výsledkem prcd-PRA Normál, jsou i všichni jejich potomci automaticky po rodičích prcd-PRA Normál. Genetický test dává chovatelům možnost zbavit se této dědičné vady jednou pro vždy a postupně ji úplně vymítit z populace. V zemích západní Evropy je toto vyšetření běžným standardem a i u nás přibývá chovatelů, kteří nechávají své chovné jedince otestovat. Vzhledem k poměrně vysokému výskytu přenašečů v populaci to v žádném případě není zbytečný luxus.


Mgr. Petra Otevřelová CHS Riverdance Bohemia



| Zpět |